pátek 2. prosince 2011

14. Jak jsem se vracel vlakem do Prahy

Byl horký letní večer. Nedělní večer. Srpnový večer. Kocovina 100%. Poslední alkoholové výpary ruinují moji mývalí duši jako červotoč po plastice.

Předešlý večer se totiž z poklidné návštěvy mých Pečkovských přátel z kapely City Lights (zdravím Šášu, Hubička, Jendise a Tootha) zvrhl ve íbrzmrdské zvěrstvo, které počalosledováním mobilizace hvězdné soustavy a bylo zakončeno zmrdem, spícím v zahradní houpačce.

I nebyl by to Mašek, kdyby nedělní ráno neodstartoval opět lahví tvrdého démona.

1 2 3 opilost se vrací!

Celý den probíhá příjemná zábava, ani jsem si nevšiml, že po vydatném obědě mne zřejmě zžírá tasemnice.

V 11 hodin večerního času jsem se rozhodl jet zpět do Prahy posledním vlakem, ale jak je již zřejmé, nestalo se tak.

Nestíhám.

Dobíhám vlak, který již z dáli vidím a Smoljak už si pomalu laská kulky a těší se, co mi provede tentokrát.

Na nádraží se letmo stíhám zeptat průvodčího jestli je to správný vlak. Měl jsem si ihned všimnout zálesku zmrdství v jeho očích a opičího pižma, ktreré mu válo z podkabátu. Nicméně vlak mi odsouhlasil a poškrábal se na anusu.

Jakožto 2 dny nemytý, zarostlý, opilý a smradlavý nýmand vstupuji do vlaku. Lokální dědek se mne zřejmě zděsil, a tak se stěhuji do jiného vagonu. Po pravdě se mu ani nedivím. Kdybych viděl nalitého imbecila s mývalím ocasem, též bych neměl radost.

Po 2 zastávkách přichází asexuální paní průvodčí.

Hrdě jí ukazuji svou poctivě zakoupenou zpáteční jízdenku,prohlíží si ji a náhle mi odvětí:
 
„To jste, ale ve špatném vlaku!“.

Oči se mi již klepou jako jako náruživému samuraji za japonských manga pohádek po prohře
a orosím se.

Problém je na cestě!

Oznamuji jí, že si následující zastávku vystoupím, ale dozvídám se, že sedím v rychlíku do podkrkonošské Staré Paky.

Smoljak, urážka a pan Mašek je opět v řiti jako labradorský plantážník.

Zakupuji si tedy jízdenku za 350 Kč a pln očekávání dojíždím do uvedené vesnice, kde jako potrefená koroptev pobíhám a zjišťuji, kdy mi jede vlak domů. Za 7 hodin...urážka nabírá na obrátkách a překračuje mez!

Krkonoše rozhodně nečiní nic dobrého pro žádnou z mých duší.

Uchyluji se tedy do lesa, kde jsem se rozhodl strávit noc. Nejdříve pěknou procházkou, pak jsem se snažil uvelebit u starého pařezu, ale polozmrdští mravenci mi to nedovolí - urážka 100% + 80% hidden combo.
Dostávám tedy nápad, že si vezmu hotel.

Jediné mé štěstí, které se v tomto nešťastném příběhu vyskytlo je to, že jsem si vybral dost peněz, abych s těmi mravenci skutečně nemusel sdílet jedno lože.

Nevěděl jsem ovšem, že ubytovna za 600 Kč na noc bude téměř na stejném levelu jako zmíněné mraveniště.

Zaštěnicovaná postel, od souseda nahlas puštěný pornokanál, převaluji se jako osmák v limbu.

Ráno rychle opouštím tu zasyflenou díru a hurá na vlak. Opět jsem nasedl na špatný, ale tento mě alespoň dovezl do Prahy - sic na druhý konec, ale zmrd obecný se opět po sumě urážek cítí bezpečně.

Je třeba podotknout, že události v tomto příběhu mohou být zkresleny či ovlivněny alkoholovým oparem, avšak realita pro mne byla taková, jako zde uvádím.

A poučení?

Nespoléhejte na poslední vlak nebo necestujte pod vlivem alkoholu cesty, které nezná nebo nebuďte Maškem.


1 komentář:

  1. Hehe, je mi pitomý se smát cizímu neštěstí, ale tvoje alkotrajektorie mě pobavila.
    Aspoň sis procestoval kousek matičky země, sice za ošemetných podmínek, ale...:D

    OdpovědětVymazat